Ženy a emoční inteligence. To je téma, které mi přijde neskutečně zajímavé, protože si myslím, že ženy jsou krásné a citlivé bytosti. Emoce, které máme a které nás ovlivňují pomocí hormonů a pomocí cyklu nemusí být jednoduché, to je jasné, ale přesto, můžou být krásné a také se nám mohou v některých situacích hodit. Emoční inteligence, totiž není jen o tom, jak rozpoznávat a vyjadřovat pocity, ale také o tom, jak dokážeme vnímat a cítit jiné lidi, respektive emoce jiných lidí. Je to moc krásná věc. Empatie, třeba právě empatie umí lidi sbližovat. Nechci tady škatulkovat, určitě jsou empatičtí i muži, ale nyní se zaobíráme ženami.
Ženy také umí vypozorovat, když se někdo necítí dobře a kolikrát umí velmi dobře na tuto situaci zareagovat. Také vnímají signály, které třeba ostatním mohou unikat, a tak poznat, že někdo se trápí, přesto, že to umí velice dobře skrývat. Takové signály mohou být třeba neverbální – mimika, tón hlasu, pohyby, prostě cokoliv, co žena umí odhalit. Pro ženy to ale není někdy výhra, protože sami máme asi milion emocí, které se během dne mění a my jim často ani nerozumíme. No není to tak? Já bych řekla, že ano. Pravá emoční inteligence, kterou ženy mívají, umí tvořit a udržet silné a také harmonické vztahy.
Umí číst, co se v lidech děje, ale také ví, kdy co říct, pokud chtějí někoho naštvat. Tento dar, chcete-li, může mít ale také spoustu nevýhod a může být zneužíván. Někdy umí ženy tuto svou inteligenci využít pro svůj prospěch. Například vůči mužům. Ale to nedělá každá žena a rozhodně se tím nechci nikoho dotknout. Jen chci upozornit, že tu ta možnost je. A že je potřeba přistupovat k tomu zodpovědně. Ale ženy, které tento dar vnímají a umí ho využít, v dobrém dokáží hodně lidem pomoci, a to se mi moc líbí a to velice oceňuji. Je hezké být empatická a umět porozumět emocím svým a ostatním.