Již dlouho se nabÃzà otázka, zda je lepÅ¡Ã kino Äi divadlo. NÄ›kteřà dávajà pÅ™ednost tomu Äi onomu, avÅ¡ak je pravdou, že obÄ› dvÄ› instituce rozhodnÄ› majà své mÃsto. Kterou z nich bychom si vÅ¡ak mÄ›li vybrat, když se chceme na nÄ›co podÃvat? Nebo je lepÅ¡Ã zůstat doma?
Â
Je pravdou, že divadlo je považováno za jakousi vyÅ¡Å¡Ã formu kultury. Nenà tomu tak dávno, co byla jeho návÅ¡tÄ›va považována za jednu z velkých spoleÄenských událostÃ. Tomu samozÅ™ejmÄ› odpovÃdalo i obleÄenÃ, které se tam nosilo.
Â
Â
Naproti tomu kina byla vždy vnÃmána jako ponÄ›kud pÅ™ÃzemnÄ›jÅ¡Ã zábava. Je vÅ¡ak pravdou, že bylo vždy také dostupnÄ›jÅ¡Ã, pÅ™edevÅ¡Ãm pak finanÄnÄ›. V podstatÄ› se pÅ™edpokládalo, že v divadlech uvidÃme skuteÄnÄ› kvalitnà pÅ™edstavenÃ, zatÃmco v kinech pak béÄkové akÄnà filmy.
Â
Dnes tomu tak již samozÅ™ejmÄ› nenÃ. ZatÃmco v kinech můžeme najÃt skuteÄnÄ› kvalitnà filmy, je zároveň pravdou, že nÄ›která divadelnà pÅ™edstavenà v podstatÄ› nestojà za nic. Pokud nám tedy jde o kvalitnà zážitek, nemÄ›li bychom se dÃvat na formu, nýbrž na obsah.
Â
Â
I tak zde vÅ¡ak rozdÃly jsou. TÃm zásadnÃm je samozÅ™ejmÄ› to, že zatÃmco v divadle se hraje naživo, v kinÄ› zhlédneme již natoÄený film. To znamená mnohem konzistentnÄ›jÅ¡Ã zážitek – páska bude pÅ™ehrávat to samé dnes, jako vÄera, zatÃmco u divadla může být zážitek den ode dne jiný. Nejenže totiž ani nejlepÅ¡Ã herec nezahraje svou roli dvakrát úplnÄ› stejnÄ›, obsazenà hry se také může mÄ›nit v závislosti na tom, kdo je zrovna dostupný.
Â
Je tedy jasné, že obÄ› formy zábavy jsou velmi rozdÃlné, byÅ¥ od nás coby konzumentů se oÄekává pouze to, že budeme tiÅ¡e sedÄ›t a dÃvat se, co se dÄ›je na jeviÅ¡ti Äi na plátnÄ›. I když je samozÅ™ejmÄ› pravdou, že v divadle můžeme být ponÄ›kud vÃce zapojeni, než je tomu v kinÄ›, a navÃc se od nás oÄekává potlesk. Záležà tedy na nás, kterou z forem zvolÃme. VidÃme totiž, že obÄ› dvÄ› majà své plusy i minusy.